Často lidé nevědí, jaký je rozdíl mezi bílkovinou a proteinem. Je to jednoduché: jako bílkovinu lze označit část proteinů, takže bílkovina je název podřazený proteinu.
patří mezi nejdůležitější organické látky
tvoří je biogenní prvky (O, C, H, N, P, S)
bílkoviny se neustále obnovují
jsou druhově a individuálně specifické
bílkoviny jsou makromolekulární látky složené z aminokyselin
jsou tvořeny soustavou aminokyselin v daném pořadí - sled AK v řetězci je dán geneticky
v dnešní době je známo již přes 700 aminokyselin, ale nejčastěji se vyskytuje základních 20 AK, které také nazýváme jako kódované AK
podle počtu vázaný AK můžeme proteiny dále dělit:
aminokyseliny - 1 AK
oligopeptidy - 2-10 AK
peptidy - 11-100 AK
proteiny - 100 a více, zpravidla i tisíce AK
Jako proteiny mohou být označeny i sloučeniny obsahující více jak 50 AK, protože doposud nebyla stanovena přesná hranice dělení proteinů
jednotlivé AK jsou mezi sebou pojeny amidovou/peptidovou vazbou ( -CO-NH- ). U peptidů můžeme nalézt i vazby esterové a disulfidové
funkce: výživové (důležité složky všech potravin rostlinného i živočišného původu)
organoleptické (u potravin - chuť, konzistence, textura, ...)
strukturní
senzorické
obranné (imunoglobuliny - plní imunitní funkce)
katalytické (enzymy a hormony)
zásobní
pohybové
transportní
regulační
Struktura proteinů:
primární
sekundární
pravidelné
nepravidelné
supersekundární
strukturní domény
terciální
kvarterní
Primární
popisuje sekvenci (pořadí a počet) aminokyselin v řetězci (sekvence je dána geneticky)
Sekundární
popisuje prostorové uspořádání atomů, skupin v hlavním polypeptidovém řetězci
Terciální
zahrnuje celkovou konformaci polypeptidového řetězce a prostorové uspořádání postranních řetězců
Kvarterní
tvoří ji počet a prostorové uspořádání podjednotek v molekule
kvarterní strukturu vytvářejí jen některé molekuly