Biologie REFERÁTY
Sacharidy
- latinsky saccharum = cukr
- jako sacharid můžeme označit polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony, které ve své molekule obsahují alespoň tři alifaticky vázané uhlíkové atomy
- základní složky všech živých organismů
- nejrozšířenější organické sloučeniny v biosféře
- v živých objektech zastávájí zejména funkci strukturní a metabolickou
- fotoautotrofní organismy - glukosa syntetizována z CO2 a H2O fotosyntézou, dále pak ukládána ve formě škrobu nebo přeměňována na celulosu
- heterotrofní organismy - získávají potřebné sacharidy z organismů autotrofních nebo z nesacharidových substrátů (hydroxykyseliny, aminokyseliny, glycerol apod.), kdy se jedná o tzv. proces glukoneogeneze
Funkce sacharidů:
- strukturní: jsou základními stavebními jednotkami rostlinných pletiv a mnoha dalších buněk (celulos, chitin)
- energetická: proces rozkladu sacharidů poskytuje většinu energie, kterou organismus spotřebovává. Například 1 g cukru poskytne přibližně 17 kJ (=4 kcal)
- signální funkce: jsou biologicky aktivními látka, popř. složkami biologicky aktivních látek
Rozdělení sacharidů:
- 1) Monosacharidy
- 2) Oligosacharidy
- 3) Polysacharidy
- a) - homopolysacharidy
- b) - heteropolysacharidy
- 4) Heteroglykosidy
1) Monosacharidy
- jsou to nejjednoduší cukry, které už nemohou být dále štěpeny na jednodušší cukry
- mohou vznikat fotosyntézou, syntézou z jednodušších látek nebo glukoneogenezí
- většina monosacharidů a oligosacharidů vykazuje sladkou chuť
- glukosa s galaktosou jsou nevhodné pro diabetiky
2) Oligosacahridy
- jsou složeny ze dvou až deseti kovalentně vázaných monosacharidů vzájemně pojených glykosidovou vazbou
- velmi často bývají součástí proteinů (glykoproteiny) a lipidů (glykolipidy)
- nejvýznamnější oligosacharidy:
- disacharidy
- sacharosa: známá jako řepný či třtinový cukr; při vyšších teplotách dochází k neenzymovému hnědnutí, kdy produktem je karamel; složena ze dvou monosacharidů (D-glukosy a D-fruktosy); sladivost 1 (sacharosa byla určena jako "sladivostní" standard)
- maltosa: tzv. sladový cukr; obsažena v klíčících semenech ječmene; nalezneme ji i v chlebovém těstě, medu a ovoci; složena z dvou molekul D-glukosy
- laktosa: mléčný cukr; vyskytuje se v mléce savců; v kravském mléce její obsah činí 4,7 % a v mléce mateřském dosahuje až 6 %; zkvasitelná bakteriemi (výroba kysaných mléčných výrobků); složena z D-glukosy a D-galakotosy; obsažená v mléce; sladivost 0,3
- trisacharidy:
- rafinosa: složena z D-glukosy, D-fruktosy a D-galaktosy; najdeme ji v luštěninách a hroznech
- maltotriosa
3) Polysacharidy
- jsou to vysokomolekulární látky, z nichž některé jsou ve vodě rozpustné (škrob, glykogen) či nerozpustné (chitin, celulosa)
- mohou být složeny z několika set, tisíců, či milionů sacharidových jednotek
- jsou mezi sebou pojeny glykosidovou vazbou
- mohou tvořit jak lineární řetězce (celulosa), tak řetěžce rozvětvené (amylopektin), avšak existují i polysacharidy cyklické (cyklodextriny)
- polysacharidy můžeme podle chemického složení dělit na:
- homopolysacharidy (homoglykany) - složeny pouze z monosacharidových jednotek jednoho monosacharidu (celulosa)
- heteropolysacharidy (heteroglykany) - složeny z více monosacharidových jednotek (agar)
- funkce polysacharidů:
- strukturní (celulosa, chitin)
- rezervní (škrob, dextran, glykogen, inulin)
- mající jiné funkce
4) Heteroglykosidy
- obsahují kromě cukerné složky i složku necukernou, kreré se jinak říká aglykon
- jako aglykon může vystupovat: methanol, amin, glycerol, protein, polypeptid,lipid, ...
